Moderní pohádka

O malé čarodějnici

                    Kdysi dávno, možná včera, se malá čarodějnice jménem Matylda nastěhovala vedle našeho domku.

             Byla malé postavy, nos trochu delší a vlasy rozčepýřené, a domek tomu značně odpovídal.

Přijela sem z Prahy po dálnici D1 a teď je u nás v malé opravdu maličké vesnici. Zřejmě se jí u nás nelíbí. Hned, jak přijela, byla znuděná a naštvaná. Co taky čekala, zámecký palác? U nás ve vesničce je ticho a klid, i když se i u nás čas od času něco přihodí.

 

             Pokaždé, když se jí někdo na něco zeptal: „Proč jsi sem přijela? Vadily ti ty tramvaje nebo snad metro?“, vždy jen sprostě odsekla: „Jóó, jasně!“ Nasadila si sluchátka na ty svá obrovská ušiska a odešla jakoby nic. Asi jí vadí, že tady nejsme tak vyspělí jako ve velkoměstech, že tady nemáme Kaufland ani Kik. No jo, za to my nemůžeme.

Za pár dní se dala do čarování. Začala s paneláky, pak přidala vlaky. Jako by s někým soutěžila. A taky že jo! O tři dny později sem přijela další čarodějnice Klotylda.

Byla o něco větší, s nosem jako paraplíčko, a pusu měla prořízlou, jako kdyby jí ji někdo rozstříhal.

                Bojovaly spolu jako dva tygři. Jedna vyčarovala rádio, druhá televizi. Matylda letadlo. Klotylda metro. Když se rozkřiklo, že jsou u nás čarodějnice, začali sem jezdit cizinci a sledovali je. Zkrátka se staly populární.

               Byla to atrakce, na kterou nikdo nikdy nezapomene. Kterou si budou vyprávět lidé nejen odsud, ale i z jiných měst a možná i další generace. O tom, jak Matylda a Klotylda udělaly z vesnice město. 

PS: Doufám, že se Vám líbilo :))